Meditace soucitu
Náš lidský soucit nás spojuje jeden k druhému –
ne v lítosti nebo povýšeně,
ale jako lidské bytosti,
které se naučily,
jak proměnit naše společné utrpení
v naději na budoucnost.
Sebesoucit
Soucit se sebou samým zahrnuje bdělé uvědomování si našich myšlenek a pocitů, spojené s laskavostí k sobě samým ,
ale také uznání našich nedostatků, které jsou součástí běžného lidského stavu.
Když si více všímáme toho, jak se cítíme, můžeme se vést k tomu, abychom vyživovali svá srdce, těla a mysl tím, že si dáme to, co potřebujeme.
Soucit a Empatie
Empatie je schopnost naslouchat ostatním, jejich potřebám a přáním.
Soucit nám ale dovoluje pocítit mezi námi a ostatními bytostmi jakési pouto.
Když rozpoznáme společnou zkušenost, kterou všichni určitým způsobem sdílíme, zmenší to bolest, kterou cítíme, protože nám to umožní uvědomit si, že na trápení nejsme sami.
Soucit jako univerzální emoce
Lidská bytost je součástí celku, který nazýváme vesmír, součást ohraničená v čase a prostoru. Prožívá sebe sama, své myšlenky a pocity, jako něco odděleného od zbytku – je to druh optického klamu vlastního vědomí. Tento klam pro nás představuje jakési vězení, omezuje nás na naše vlastní touhy a vztah k několika nejbližším osobám. Naším úkolem musí být osvobodit se z tohoto vězení, tím, že rozšíříme okruh svého soucitu tak, aby zahrnul všechna živá stvoření a přírodu v celé její kráse.
Ukázka z meditace
Soucit je to nejlepší v nás
Soucit se probouzí, když se necháme dotknout zranitelností –
naší vlastní nebo cizí.
Je to lék, který nejvíce potřebujeme k uzdravení sebe sama i celého světa.
Ponořte se co nejhlouběji – do tajných vnitřních úrovní sebe sama a vyneste
na povrch, co je v nich uloženo –
lásku, soucit a mír.
Ukázku z této meditace najdete také na